Sedím v pokoji, do okna hledím,koukám, jak kapky padají, moje slzy usychají... Fotky jsme viděla jen a nebyl to sen, na fotkách si byl s ní, zůstali i v mysli mí. Řekl jsi, že miluješ mě, že s jinou si nezačneš. Do očí si mi lhal, s jinou si začal. Nevěru sem Ti opustila, zase Tě na tvář políbila, řekla jsem Ti, miluju Tě na věky... Štastný jsme spolu byli, krásné sny spolu snili, naší láskou jsme se omámili, zase jsme se spolu milovali. Dlouho dobu jmse spolu žili, naší láskou omámeni byli, pak nastal ošklivý den, který nebyl sen. Ty s jinou v posteli byl, s ní krásný sny snil, s ní si se miloval, později se radoval. Já o tom nevěděla,v mé mysli Tě měla, jak na mě čekáš a v mysli mě máš....
S rasami vlhkymi vzpominam na tebe, upiram oci sve, upiram do nebe. Nehledam hvezdy svit, klid a chlad mesice, mozna jen usmev tvuj, tve oci nejvice. Netouzim po spanku, po mekkem polstari, touzim po dotyku tvych prstu na tvari. Marne je touzeni, zbytecne hledani, dneska uz ke rtum tvym urcite jina naklani...
Dnes vecer neusnu nebudu spat, slzy si neutru nebudu se smat. Vzdyt ja te mela rada, ty jsi to nepoznal. Vzdyt ja te milovala, co jsi to udelal. Placu, protoze uz te nemam. Placu, protoze jsi me naucil milovat. Prisla jsem k rozumu, stoji to za to. Vnucovat se ti nebudu. Sbohem moje zlato.
Jen ještě jednou chci překlenout dálku mezi náma. Uvidět dům, ve kterém žiješ, pohladit kliku tvých dveří, pošeptat zámku své jméno. Jen ještě jednou chci slyšet Tvůj hlas, stisknout Ti ruku a uvidět pohled. Né lživý, né zlý ani lhostejný. Jen s trošlou vzpomínky, která snad po mně zbyla. Jen ještě jednou, naposled a pak odejít.
Klaply dveře a on tam stál, pohlédnout do očí jí se bál. Mluvil na ní, přímo řval,
otočený zády byl k ní, byl to ten, co dřív ji miloval.,Pak na ni pohlédl, ona se ho bála,
z očí láska jí koukala, ale jeho jiskra dávno zmizela. Poznala, že už nebude nic dál,
že čas jeho vzpomínky na nídávno vzal. Slzy v očích se jí objevily, ale ona se jen usmívala, slzy z očí nepustila. Když odešel pryč, klesla k zemi, už se neusmívala,
jen slza za slzoupo tváři jí stékala. Byl konec, konec všech snů, už neměla proč tu být, nejlepší nápad měla život si vzít. A tak se stalo.!
Viděl její smutnou tvář,kterou smýval jí pláč.Viděl její oči uplakané,
její vlasy krásně rozcuchané.Viděl její třesoucí se ruce,cítil,jak moc jí bolí srdce. Netušil, že tohle je ta kráska, kterou opustila kterou miloval, díval se na ní a litoval. Chytil ji za ruku a prosil, aby mu odpustila. Ona vstala a navždy ho opustila.
Slzy tečou po tváři, stékají po polštáři. Oči černé od řasenky, kde je krása té panenky. Ona se v žalu topila, neb její láska pryč chodila. Kapesník máčela v prachu, doufala,že zbaví se strachu. Byla tu poslední, poslední naděje, která vždy na srdci zahřeje. Jít o dům dál a zapomenout, v jeho náruči nespočinout. Dál jí slzy stékaly, a nikoho se neptaly, jestli mohou stékat po jejích tvářích. Snad když odejde, bude jí líp, bude snad moct v klidu si žít. Však byla to chyba veliká, opět za ním zas utíká... On jí už nechce...j inou má Co bude teď??? Co bude dál???Snad zapomenout...
Znám jednu dívku, ta poznala velkou lásku, štěstí, smích,ale i smutek a velké trápení. Ta dívka už nechtěla dál žít, protože o lásku a štěstí přišla a jen velká bolest jí zůstala... Nevim jestli na živu zůstala a nebo své trápení navždycky skončila, protože když se do zrcadla podívám, vidím jí, ale vypadá jako by už nežila.
Při pohledu na tvou fotku, já mám tvář smutnou. Pořád Tě ráda mám moc, sním o Tobě celou noc.Proč si mi řekl, že mě nemiluješ, že se mnou budoucnost nemaluješ? Proč se nemůžeme vídat, naší lásku snídat? My jsme se milovali, noc prolíbali.Proč to musel skončit a my se musíme loučit?
Proč tu ted musím stát a nemohu se pousmát? Proč Tě v mysli mám a ty jsi sám? Proč spolu nemůžeme být, krásné sny spolu mít ,celou noc snít? Proč si mi řekl,že mě nemiluješ? Proč chceš být kamarád jen a nemůže to být sen?
Proč ty se mnou zůstat nemůžeš? kdo mi tady pomůže? Kdo se mnou zůstane, když ty odejdeš? Já ráda Tě mám moc, mě stýská se moc, jak žít dál mám,když Tě nemám? Tenkrát, když si u mě stál ,umřít si mi zakázal ,život by si za mne dal, mojí láskou ses stal. Odešel jsi, mě tu nechal stát, plakat na polštář, si mne nechal... Poslední slovo zaznělo, ,,MILUJU TĚ´´,bylo řečeno. Ty jsi mi řetízek dal, moje srdíčko si vzal.
Venku se setmělo, mojí mysli napadlo, jak se máš, se ptám? Srdce sem Ti zlomila, později se omluvila, Ty řekl jsi,že jinou máš a na mě zapomínáš... Že štastný jsi jen a není to sen. At jdu, někoho si najdu, že štastná budu. Štastná být můžu, tím víc srdíčku pomůžu, at s otevřenýma očima jdu, že si brzo někoho najdu.
Venku prší, vítr fouká, kočka mnouká. Slyšet je dunění hromu ,vidět světlo blesku. Z modré se stala šedá, tak jak písnička zněla. z okna hledím, v mysli se utápím, vzpomínám na tebe…Vzpomínám:Jak jsme se milovali, noc celou prolíbali, naší lásku snídali, spolu svět si představovali. Náš svět, ve kterém jsme žili jen my dva, jenom ty a já. Ty jsi ke mě přišel, nikdo jiný k nám nesměl… Jednoho dne ke mně přišel andílek, na sobě měl bílí plášt a v očích mu byla vidět láska. Pošeptal mi, že s ním jsi, že Tě hlídá… V klidu spíš, krásný sny máš, s úsměvem usínáš, polibek mi posíláš, v mysli se mnou je a tak to zůstane. Michale můj milovaný, i když Tě nemám, tak Tě miluji
V zahradách z kamene vzpomínky mlčí, minulost v náhrobcích tiše se krčí. VŠICHNI JSME SI ROVNI.
Když ústa jsou němá, když všichni jsou zády, když nejde spát. Když žít smysl nemá, když odchází rady, zbývá milovat.
Komentáře
Přehled komentářů
Ahojky,ano skoro všechny jsou dle pravdy. Mě se zabil kluk a začala je psát. Copak se stalo Tobě?
AHoj
(Lili Lol, 29. 1. 2009 19:52)Ahoj.Mám na tebe otázku:jsou ty básně podle pravdy?já sem taky moc smutná.ach ti kluci!=(taky píšu básničky ale máš to tu mooooc hezký=)
AHoj
(Lili Lol, 30. 1. 2009 9:19)